|
| |
|
| |
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
Vybrané geopolitické aspekty energetické bezpečnosti EU
Lang, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá geopolitickými aspekty vyplývajícími z rostoucí závislosti EU na dovozu zemního plynu od externích dodavatelů. Zkoumá současnou podobu trhu se zemním plynem v EU, povahu hlavních dodavatelů a pokouší se určit hlavní rizika spolehlivosti dodávek a především, zda je reálné politicky motivované přerušení dodávek. V širším aspektu zkoumá, zda-li je trh s plynem založen na tržně založených mechanismech a regulován mezinárodními institucemi (scénář Trh a Institucí) či zda převládají bilaterální vztahy mezi producentem a spotřebitelem (scénář Regionů a Impérií). Práce dále analyzuje dokumenty vydané Evropskými institucemi k tomuto tématu a pokouší se určit, zda je možná jednotná evropská vnější energetická politika. Součástí práce jsou i dvě případové studie. První se zabývá energetickými vztahy mezi Ruskem na straně jedné a Běloruskem a Ukrajinou na straně druhé. Druhá případová studie je věnována projektu plynovodu Nord Stream.
|
|
| |
|
|
Nord Stream 2: In accordance with the EU's Energy security strategy?
Jančík, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na energetickou bezpečnost Evropské unie z pohledu dodávek zemního plynu do EU. Závislost na dovozu zemního plynu je jednou z klíčových otázek pro energetickou bezpečnost EU. Jedním z nástrojů EU pro vyřešení této otázky je diverzifikace dodavatelů a hledání nových energetických zdrojů pro zajištění chodu evropské ekonomiky. Cílem energetické strategie Evropské unie je také snížit závislost na jednom dodavateli, kterým je v tomto případě Rusko. Ve světle událostí z posledních let, kdy byly dodávky zemního plynu z Ruska několikrát přerušeny, zejména kvůli dění na Ukrajině, následné ruské agresi na východě Ukrajiny a anexi ukrajinského Krymu, hledá EU vhodnější alternativu. Výzkum se snaží odpovědět na otázky, jak se v tomto světle jeví projekt plynovodu Nord Stream 2, který rozšíří přímý dovoz zemního plynu z Ruska do Německa. Ten tak obejde Ukrajinu a bude mít dopad na další země střední a východní Evropy. Práce zkoumá projekt z pohledu konceptu energetické bezpečnosti a srovnává alternativy v jižním plynovém koridoru, nebo možnosti dovozu zkapalněného zemního plynu LNG. Kromě pohledu skrz rámec energetické bezpečnosti, se práce snaží nahlédnout na celý fenomén z pohledu geopolitiky a bere tak v potaz širší mocenské zájmy Ruska, Evropské unie, ale také Spojených států...
|
|
| |
|
|
Emergence of the Common Energy Policy of the EU in the context of EU-Russia Energy Cooperation
Radová, Ivana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato diplomová práce Vznik Společné energetické politiky EU v kontextu energetické spolupráce Evropské unie s Ruskem si klade za cíl odpovědět na otázku, zda Rusko se svojí agresivní energetickou politikou (plynové krize, plynovody) stojí za neúspěchem Společné energetické politiky EU, kterou se i přes snahy EU nedaří vytvořit. Prostřednictvím analýzy jednání jednotlivých členských států na klíčové energetické události, ve kterých hrálo zásadní roli Rusko, pak bude možné zodpovědět tuto otázku. Práce pak poukáže na fakt, že zásadní vliv na vývoj energetické politiky EU nemá Rusko, nýbrž jednotlivé nesourodé energetické politiky členských států, které se v souladu s realistickou logikou snaží v každé situaci dosáhnout maximalizace svých cílů. Podpora Společné energetické politiky EU pak záleží na tom, zda jejím prostřednictvím státy opravdu dosáhnou tohoto cíle. Rozdělením členských států do skupin podle jejich komplexní závislosti na ruském plynu a velikosti jejich trhu se podaří vyslovit obecné závěry ohledně tendencí podpory Společné energetické politice jednotlivými členskými státy v závislosti na těchto dvou proměnných.
|
|
|
Ruská federace - energetická politika a ekonomizace zahraniční politiky
Řezáč, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (oponent)
Práce analyzuje vývoj energetické přepravní infrastruktury a energetické politiky Ruska mezi roky 1990 a 2010. Jasně ukazuje, že Rusko během posledních 20 let diverzifikovalo exportní cesty pro přepravu energetických surovin, aby se mohlo vyhnout přepravě přes problémová území. Celková exportní kapacita plynovodů a ropovodů se zvýšila, přesto nedošlo k dostatečnému navýšení produkce, aby byla přepravní kapacita vytížena. Export ropy se ve stále větší míře přesunuje na moře, což Rusku umožňuje dosáhnout na světové trhy. Naopak země, do kterých je exportována většina plynu zůstávají stejné. Nové plynovody se snaží vyhnout tranzitním státům. Cílem ekonomického a politického tlaku se proto stávají spíše tranzitní státy než státy EU odbírající suroviny. S tím jak se snižuje závislost na tranzitních státech, Rusko vůči nim zvyšuje svou vyjednávací pozici a může si dovolit zvedat těmto státům ceny energetických surovin na tržní úroveň. Obdobě Rusko zvyšuje také ceny na domácím trhu. Hypotézu, kterou si pokládá tato práce (Ruská Federace nemá potenciál svou energetickou politikou ohrozit energetickou bezpečnost EU, ale jde jí, ve vztahu k EU, o zvýšení ekonomických zisků a především o jejich stabilizaci) podporuje fakt, že během posledních dvaceti let byla většina energetických sporů mezi Ruskem a dalšími...
|
|
|
Problematika fungování potrubní přepravy v rámci světových obchodních operací s plynem a ropou
Shtanko, Elizaveta ; Novák, Radek (vedoucí práce) ; Mervart, Michal (oponent)
V rámci současného intenzivního vývoje světové ekonomiky, výrazně roste integrace strategických odvětví jednotlivých zemí do systému regionálních a mezinárodních síti. Z toho důvodu potenciál potrubní přepravy začíná nabývat zvláštní zahraničně ekonomický a geopolitický význam. Stav a rozvoj této oblasti je objektem zvýšeného zájmu všech stran, které se zúčastní přepravy surovin. Čím více se obchoduje s ropou a plynem, tím více problémů spojených s jejich přepravou se vyskytuje, na které narážejí účastníci přepravního systému. V podmínkách rychle se rozvíjejícího propojení světových ekonomik na regionální úrovni s jeho nesporným odrazem na mezinárodní situaci, naráží fungování již existujícího systému potrubní přepravy a realizace perspektivních projektů výstavby plynovodů a ropovodů na řadu problémů ekonomického, ekologického, technického charakteru spojených s dodávkou strategických energetických produktů na světové trhy. Zároveň se v rámci silné konkurence za výstavby potrubních objektů zvyšuje jejich geopolitický význam.
|
host ::
RSS.